Inspirace pro nevšední dny
Moje zkušenost popsaná slovy je taková, že když se chceme spojit a sjednotit se svou cestou, a zabránit procesům, které nás odvádí z této cesty pryč je uvědomění si absolutní důvěry. Naladit se na tu konkrétní důvěru v sobě a k entitě, k níž máme hluboký vztah. Pokud chápeme význam duchovního světa, který jsme prožívali na nevědomé úrovni a nyní...
Možná jsou děti upřímné. Možná říkají co je bolí. Možná říkají přesně to, co máme slyšet. Abychom se rozpomněli, že možná vnitru vyčítáme jiným, co sami chceme a nečiníme. Možná své opravdové učitele ani nevidíme. Máme je za nevzdělané. Protože dříve bylo vzdělané, o všem možném mlčet. Ale doba se už dávno změnila. Možná naše děti vidí naše vnitřní...
Nemoc je dar. Je to dar od Boha. Dárek, který máme pochopit. Poděkovat dokonce. Přijmout proces učení. Kam jsme se vydali, co se nám nedaří. Proč nemůžeme postupovat tam, kam chceme. Kam se vydat jinam. Co nám říká tělo. Proč nás o něčem informuje. Co jsme zapomněli. Pokud tento proces správně pochopíme, tato nemoc sama odejde. No, není to ale...
Kdy žijeme? Pokud jsme svůj čas rozdělili, na dobu kdy spíme, na dobu, kdy děláme zautomatizované činnosti. Dobu, kdy pracujeme, nikoliv pro tvůrčí činnosti, ale pro naplňování potřeb svých nadřízených. Pak nám ze dne zůstane zlomek času, který dále věnujeme lidem kolem sebe. Nám z takového způsobu života nezbývá téměř nic. Pokud se aktivně denně...
Mantra pro Zemi zní opakováním slov:
Až najdeš cit k Bohu, přestaneš ubližovat jakémukoliv tvoru.
Každému koho potkáš, požehnej mír s tebou, a začnou se dít opravdové zázraky teď a tady na Zemi.
Dětem dávej pohádky. V nich je pravda a moudrost. Lidé na ně zapomněli, ale dětem je neberte. Nemají děti potřebu být dospělí. Jejich potřeba je žít ty pohádky.
Jsou tu tedy dvě cesty. Cesta získávání, hromadění a vlastnění. A pak druhá cesta, odpoutávání, propouštění a poznávání. Dohromady společně to moc nefunguje.
V častých případech se setkáváme s tím, že nevíme přesně co to ta vděčnost je. Mnoho z nás se s tím možná ani nesetkalo. je to dané tím, v jakém prostředí jsme mohli vyrůstat, k čemu nás druzí, rodiče a společnost vedli. K jakým principům nás vychovávali. Co jsme ve svém životě přijali za normy chování.