Respekt a úcta k životu

26.03.2021

Asi je na čase a bylo by dobré se absolutně vrátit k úctě k přírodě. K jejím kořenům, spojit je se sebou. Se svým bytím a přestat se tvářit, že my jsme jediní, kdo mají duši. Takové erteple neplete.

Jak se taková úcta projevuje, to se zeptejme svého vlastního jádra. Jak se k ní chovat, jak ji ochraňovat, neb to je naše životní prostředí. Není pěkný jenom kůň přece a proto ho nejím, nebo ne?

No a pak, protože není ten čas, sedět a čekat, kdy se něco samo stane. Uvědomění přichází s aktivním životem v pravdě, v úctě i ochraně života veškerého na Zemi. 

No a protože jsme jaksi dopustili, že jsme toho dosti poničili, máme o tolik více práce, jak vše narovnat. A kdy jindy začít, než teď hned.Co můžeme pro sebe udělat - je poděkovat. Je omluvit se. Je poprosit o odpuštění. Je dát jim své požehnání a milost. Je dát všemu živému prostor a respekt. Je udělat to každý den.

Pozdravit nebesa, hvězdy a zemi. Poděkovat, za to, že tu jsme. Také jsme tu společně. Můžeme tedy pomyslet na všechny kolem sebe. A poslat jim své objetí. Také můžeme druhým dát najevo, že tu jsme a pozdravit je. Napsat někomu dopis. Poslat někomu dárek. Dát si na svůj oltář obětiny - květiny, laskavé vůně, chutné bez násilné jídlo, které neprošlo utrpením, krví a smrtí.

Zapálit pro potřebné duše svíce. Poslat jim lásku a světlo. Dát jim své přání požehnání všeho dobrého. Nechť jsou všechny bytosti šťastny. Dát jim toho tedy můžeme hodně a je na čase nezapomínat, že jeden bez druhého tu bychom byli zbyteční.Byli bychom jalové stroje bez lásky, poznání a vědomostí. Všechno nás v životě navedlo a naučilo něčemu, a za to můžeme poděkovat. Další kapitolu příště.