Nasycenost

26.03.2021

Drazí bližní, to že má někdo potřebu se obklopovat drahocennými kameny, byť je udává za bytosti, což samozřejmě o tom nepochybuji. Neznamená, že když se lidé kameny, drahokamy a krystaly obklopí, že to udělá něco s jejich duší.

Duši máme tak čistou, jak čisté je naše srdce. Pokud by naše srdce čisté bylo, věděli bychom, že příroda má své místo na zemi a ne u mne na stole. Nebo v obýváku.

Příroda je člověkem tak vyždímaná, že jakákoliv podpora v dalším drancování pro mne podle mne znamená, že civilizace opět něco nepochopila.To že mám na sobě luxusní šaty neznamená, že jsem uvnitř luxusní člověk s ryzím charakterem.

Stejně tak je to s poklady přírody, zvířaty a úctou k živému i jakoby neživému. Měli bychom si uvědomit, že co je byznys, Je byznys. A tam kde je byznys se lásky toliko nekoná. Příroda ani Bůh s námi žádný byznys neprovozuje. Uvědomujeme si to dostatečně?

A v dalším, co jsem chtěla k tomu sdělit je jedna věc. Pokud civilizace jako Atlantida a jiné zanikaly, položme si otázku proč. Když byli tak na výši, nebylo to na výši zrovna dosti nepokorné k přírodě a stvořenému? Že ačkoliv byli natolik vědomí, že zanikli? Zanikli? A možná právě proto, že byli nenasytní. A to se dnes znovu opakuje.Jsme tedy opravdu tak nenasytní, že naší spásou je konec další civilizace?