Nemoc je dar

Nemoc je dar. Je to dar od Boha. Dárek, který máme pochopit. Poděkovat dokonce. Přijmout proces učení. Kam jsme se vydali, co se nám nedaří. Proč nemůžeme postupovat tam, kam chceme. Kam se vydat jinam. Co nám říká tělo. Proč nás o něčem informuje. Co jsme zapomněli. Pokud tento proces správně pochopíme, tato nemoc sama odejde. No, není to ale snadná cesta. Ve většině případů jsme se naučili si věci velmi zjednodušovat. Nemoc je tu od toho, abychom si uvědomili. Co jednoduše nejde - obcházet zkoušky a jednotlivé překážky. Nebuďme tedy líní a vzdělávejme se o tom, co daná nemoc značí a znamená. A do jaké hloubky vstupuje. Aby vyzvedla na povrch věci ukryté. Takové vzdělání nám nikdo jiný nedá. Nepoučí nás. Pokud nemoc obejdeme, a zabráníme bolestivým procesům, nikam se takto moc neposuneme. Ale duše naše se chce posunovat. Nebraň se procesům stoupání tím, že budeš uhýbat. Přijmi to, co je. Až potom teprve můžeš u sebe něco změnit. Nejsme tu od toho měnit druhé. Vstoupili jsme na tuto cestu proměnit sami sebe. V drahokam. Jak na něm budeme pracovat, je pouze na nás samotných. Přestaň dávat moc a zodpovědnost za sebe druhým. Přestaň se řídit poučení ostatních. Najdi to své vlastní. O tom nemoc taky je. Amen nemocem. Jsou tu, aby nás pozvedly z nečinnosti. Z té nečinnosti, kam se vydávat nechceme, neboť ztrácíme bezpečnou půdu a vydáváme se do cest neznáma. Ale za tím neznámem něco čeká. Čeká na to, kdy se s námi konečně potká. Nemoc je dar.