Jak na deprese

Pokud máte deprese a strach, nemůžete se daným procesům vyhnout. A ubíjí vás. Je tu návod:

Uvědomit si, že tudy nejdete sám/a. I když to tak cítíte momentálně. Pak si uvědomit, jakou věc ve svém životě popíráte. Protože v okamžiku, kdy vás dostihuje, vyučuje vás, na co se máte zaměřit. Přijmout proces zrání a učení a důvěřovat procesu života. K čemu směřujete, koho hledáte. Kde ho chcete naleznout. Jaký způsob si vybíráte. Jakou máte důvěru k vyšší inteligenci. Jak s ní pracujete, zacházíte. Co v životě nechcete propást? Od toho je tu strach a deprese, aby člověk přišel na to, co to je, na co se máte nyní zaměřit. A vyučovat se, jak s tím nakládat... :-) O nic nejde, je to proces, kterým prochází mnoho lidí...

A nic takového netrvá věčně. Když přijdete na ten správný element, který vám brání se posunout dál, a přijmete svou situaci takovou jaká je. Bez přetvářky. Protože my lidé se velmi často a rádi přetvařujeme. Pak může nastat změna. Dříve prostě se to neděje. Čas, který každá bytost na takové uvědomění si dozraje není stejný. Záleží jenom na tom, jak uspějeme. A když uspějeme, deprese odezní.

Abychom uspěli, je třeba si s pokorou uvědomit, kde jsem si nasadil před světem masku. Kde jsem ji nasadil také sám sobě. Kam se nechci podívat. To jsou jedny z našich falešných her, kterými jsme si okrášlili naše životy. Možná jsme se přikrašlovali před ostatními a nechceme uznat pravou tvář. No bojíme se. Máme strach. Co by nás pak potkalo.

Co nás může tak asi potkat, než setkání se sebou samým. Ale tohoto se opravdu i bojíme. Bojíme se, protože nevíme. Nevíme, že jsme součástí obojího. Světla i tmy. Nechceme si to připustit, Nevíme jak na to pohlížet. Nechceme se tudy vydat. Protože to by bolelo. Ale pokud naše duše se tudy vydat chce, a my ji brzdíme, zůstaneme v depresi. 

Tak člověče důvěřuj konečně své duši. Že ona je moudrá, a moc dobře tuší, kam tě chce provést životem. Jaké zkušenosti si chce zakusit. Nabrat vědomí do neznáma a poučit se novým dílkům skládanky tohoto života. Dopusť, aby se tu bezpečně vydala. Ona je moudrá a ví, kudy se má ubírat. Pokud ji dokážeme uposlechnout, pustíme se madla. Shodíme tu přetvářku. Sice půjdeme do neznáma. Sice nás to bolí. Ale také zrajeme. A to je ten důvod, proč se tudy vedeme.