ZDROJ SÍLY

Vše máme ve svých rukách nebo ve svém srdci..

Zdroj síly je v každém z nás

ZDROJ SÍLY

Všichni něco ve svém životě hledáme, nebo snažíme získat. Málokdy si ale uvědomujeme, co to přesně vlastně je. Jak se třeba i nehledání projevuje?  Zjistili jsme někdy, že naše snažení už dál tímto způsobem jak doposud - nikam nevede? Jak tedy hledat a nacházet? A co vlastně? Na takové témata vznikl tento web, který má za cíl najít na cestě svůj zdroj síly, sebe sama a radovat se.

Nejdříve vycházíme z toho, že nám něco v životě schází a začínáme hledat a ptát se, co to je, po čem naše duše prahne, kde to nalezne, jak se k ní přiblížit. Nakonec opravdu zjistíme, že nejvíce jsme vzdáleni sami sobě a že to přibližování se je podstatou našeho života. Jak se přiblížit své duši, začít ji vnímat, chápat - stát se celým jejím potenciálem. Ukotvit se v sobě a tvořit lepší svět.

Dokud nejsme sami v sobě, také tvoříme. Ale nejsme sto ovlivnit, kudy důsledkem karmy putujeme. Můžeme se naučit mnoho principů, na nichž pochopíme, jak tvoříme, kam směřujeme, tím - co tvoříme. Nemám moc ráda složitosti, tak raději někde prostě jednoduše začneme.


O království

Do království vede úzká cesta, po cestě Vás od všeho odzbrojí, sundá vám šat a nezanechá ani stopu po kameni. Tehdy se narodí nový člověk v nás, takový, který má právo teprve vstoupit. U brány musíme použít klíč, nevypadá jako petrklíč. Aby nás někdo zde přijal, nebude to naším rozhodnutím, ale jeho milostí. Žádný dar nebude přijat, jenom důkaz našeho odpoutání, odevzdání a dar hodný krále, že sám jsem sebe nalezl a dal mu své celé srdce. A než jsem se tu vydal, někdo mi na tu cestu prvně požehnal. A když jsem tudy šlapal, věděl jsem, že stále musím jít dál. Když jsem o všechno přišel, tehdy jsem pochopil, že špatné věci jsem hledal. Že mnohdy špatně jsem se díval. Že jsem padal a někdo mne u toho zvedal. Že jsem byl doprovázen, i když jsem se cítil sám. Tehdy nejvíce u mne všichni andělé bděli, že ač jsem o nich nepochyboval, neměli možnost se mi zjevit. Musel jsem se tak cítit, abych svůj pot dal k zemi. Aby ta krev byla s ní spojená. Aby na vždy věděla, že kdykoliv k ní přistoupím, je celá se mnou spojená.

Všem ženám 

Milé ženy, které si podobným procházíte, věřte, že tam, kde je uzdravená žena, ženství v její celistvosti, kde je mír a klid za dobře učiněnou práci na sobě, kde je i ocenění, odvaha a odevzdání. Tam je svět v pořádku. Tam se znovu rodí vědomí do své čisté podstaty, že když je žena šťastná, je šťastný i celý svět. Protože žena je svět pro muže. A žena je nositelkou nového života. A žena je ta, která tento svět uzdravuje. Muži by měli chápat, kolik práce duchovní na ní zůstává a o to jí dát tolik svobody, pocitu odpočinku, náklonnosti i vřelosti. Protože takovýto svět je teprve v pořádku. A vše začíná od nejmenšího k největšímu, nikdy to naopak nebylo. Od nás, od našich uzdravených vazeb v rodinách, k dalším kteří jsou v našem okolí. 

Od světa nemůžeme očekávat, že nás spasí, zachrání, nebo že to udělají vědci, politici, vůdci či kdokoliv jiný. Svět se zachrání, když budeme mít čisté, bezpečné a opravené ženství a také vřelé a nakloněné vztahy. Vztahy, které si navzájem dávají úctu, lásku, porozumění, čas i pohodu. Tehdy naše Země vystoupí z oparu a inverze.

Tehdy naše Zem se zvedne k ráji. Očekáváme-li tento posun, čiňme takto. Děkuji. Děkuji za všechny ženy, které se rozhodly se uzdravit. Vnímat své ženství jako dar a cennost a nebudou ji zahazovat pro vztahy, kde se nenaplňuje působení lásky. A také tak odejdou s odvahou a hrdostí z těch míst, kde se jim nedostává plného procítění lásky. 

(odchod z nevyváženého vztahu)

(sebeuvědomění, kde se nacházím)

(práce na svých vzorcích myšlení, reakcí na události a vytváření zase dalších)

(příchod sebehodnoty, sebelásky, sebevzdělání)

(nové vztahy, nové vzorce, práce přiblížení se k prožívání života jako šťastná bytost, tvořit, tedy chránit, neubližovat a pracovat, myslet i konat vědomě, tedy se i stravovat)



A tak láska je silou, která ženu (či člověka) zvedá vzhůru a  zároveň i celou Zemi. Lidé bděte, a jděte v lásce. Láska je vnitřní svoboda a bohatství. To všechno ostatní rozeznejte, zda jsou to jenom rozmary, strach, malomocenství a pro nás již nepoužitelné charaktery věcí, událostí. Naši zemi léčí dobré vztahy. Vztahy se všemi...

Nové sekce

Nové texty následují, když budete rolovat na stránky níže... :-) Pěkné a srdečné dny. 


V jednoduchosti je síla, 
v odříkání je disciplína,
v prázdnotě je hloubka, 
v hledání je nalézání.

V odevzdávání je poznání.
Ve tmě kousek světla,
ve světle i zárodku tmy.
Celí jsme vším a obojím,
a přesto vidíme se nejmíň.

Většinou pozorujeme okolí,
kdy víme nejvíc o sobě?
Když se shlédneme, že vše co pomine,
není pořád výsledek.


Cesta rozvoje

Když se vydáme na cestu vlastního rozvoje, když poznáme, že naše myšlenky nejsme my. Že nejsme jenom tělo fyzické. Že máme i ducha, který se stravuje. Začneme si ho všímat.

Vnímáme jej ve svém středu, nebo hrudníku. Vnímáme své srdce, vnímáme, kdy a jak promlouvá. Nebo vnímáme, že tu prostě je. A toto je jen začátek. Po přiznání si, že
v sobě nosím něco, co jsem dosud přehlížel, se začnou věci v našich životech měnit.

Na vydanou cestu si musíme vzít dost odvahy a víry. Protože vesmír začne spolupracovat, ale takovým způsobem, že nám začne první dávat překážky, jestli jsme se upevnili ve víře, jak si sebe uvědomujeme nebo ne. Jestli jsme opravdu pevně rozhodnutí svůj střed hledat a nalézat. A pokud se nenecháme zvyklat, vždy tu bude stát na prvním místě a promlouvat, jak na každou situaci máme reagovat.


Texty na pokračování můžete sledovat přes tlačítko Zastavení a pokračovat v četbě dál..

Zájem o přírodu?

Co to znamená se zajímat o přírodu vlastně? Někdo třídí odpad a víc pro přírodu třeba udělat nemůže. Na podobné témata píši publikace. Ty dvě, které jsem již vydala vycházely z přiznání si, že každý může někdy padnout na dno, ale je důležité najít nástroje, jak 
z něho zase postupovat dál. Jak v něm nezůstávat věčně. A že i to dno, má nějaké opodstatnění.Dnes se nás všech něco dotýká, ať už je to stav našeho environmentu, tedy stav v jakém je celý přírodní komplex na Zemi. Pak vztahové problémy a nedej Bože zdravotní problémy. A pak jsou tu i finanční a další jiné problémy. Problémy tu jsou od toho, abychom se snad nenudili.Ale jak se tedy zajímat o tu přírodu, co to pro nás znamená? Uvědomit si, že jsme jeden celek. Že jak se starám o sebe, tak se starám i o tu přírodu. Protože když je bytost vděčná a šťastná, příroda je také tak. My jsme její součástí, i když si to často neuvědomujeme. Jsme plní vody a všech elementů ze Země,
z ní jsme se narodili. Ona je naše Matka. První zdroj našeho bytí na Zemi. Pak je tu Božský aspekt, zdroj síly a životodárné energie. Oba tyto aspekty jsou našimi rodiče. Božská matka a Božský otec.Tak i z toho důvodu tu jsme na Zemi, ctít své rodiče, přírodu a světlo. Uznat jeho náruč. Být si vědomi. Tím se stáváme přirozenými a učíme se žít teď a tady. Být oním pozorovatelem dějů vesmírných, v tom našem mikro světě. Jež se odráží do makro světa. A to je to důležité hledisko. Co v malém, to ve velkém.Pokud vedeme soukromé boje, vedou se i v tom vesmíru. Pokud si u sebe vyčistíme - tak se stane 

i nahoře. Tedy být mírem, dávat pozornost a lásku bytostem. Stromům, všímat si jich. Milovat je, mluvit na ně, zpívat jim. Děkovat jim, těšit se jimi. Ochraňovat je. Je toho tolik, co všichni můžeme. A můžeme. Můžeme jim dát pozornost. A to se budou dít věci...

Tlaky, stresy, bolest - příznaky?

V poslední době se na lidstvo valí velké tlaky s příznaky o změnu. A jede si to ve velkém. Tlak na kolektivní vědomí, tlak na čistky. Tlak na zbavení se a vyrovnání s minulostí. Vyplavují se nečistoty, pravdy lezou na povrch.Těch tlaků je velmi. A taky se stává, že to decimuje na zdravotních problémech. Ale pokud si uvědomíme, že tím musíme projít, nebude se nás to tolik dotýkat. Nebo se z toho nebudeme hroutit a stresovat. Prostě se to musíme naučit přijímat, že jsme součástí celého přerodového procesu.A každého 
z nás, může někde pobolívat. Někdy máme pocit, že umřeme. Nesmíme se ale bát a věřit tomu, že vše má svůj účel. A pokud už jsme vyčerpali všechny možnosti, a nevíme si rady. A procházím tím sama úplně stejně, prostě to odevzdej Bohu. Kristu, komukoliv, ke komu důvěřujeme. Odevzdej to vesmíru. Obrať se na hvězdy, Anděle i Bohy. Oni včas zasáhnou
i pomůžou. My se k nim totiž máme obrátit. Je to naše božské právo. Je to náš dík
a propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti.Čím více toho odevzdáme, tím větší máme možnosti, že nám bude dáno. Milosti, osvobození, radosti, lásky i života.Důvěřujme procesu, božský zdroj ví co dělá. Vědomí je vševědoucí, ale my k němu ještě nedosahujeme. A i to je v pořádku. Vše má totiž stupně i pravidla. Stoupat se dá, ale musíme vědět, jak se šlapou výšky. S velkými zavazadly bychom na ně nedosáhli. Musíme odkládat


Vstup na tyto stránky link - www.zdrojsily.cz 

TOPlist