O lidskosti

Když se tak procházím informacemi o světovém dění, o depresích ze současného stavu ekosystému, o tom, jak se jako drobní spotřebitelé máme chovat. O tom, co tedy škodí naší planetě a jak se v tom všem orientovat. Přichází mi na mysl jediná varianta.

Budeme zacházet se svým lidstvím? Budeme lidští? Budeme lidé? Budeme vědět jak se k sobě chovat? Jak nenakládat druhým vinu a zodpovědnost a zbavovat se alibismem svojí nedostatečnosti?

Asi je potřeba si připomínat, že světové změny se dějí a počínají v malém měřítku našich domácností. Našich vazeb s bližními. Našich vztahů, které produkujeme. Zbavování se hněvu vůči všemu okolo, neboť daný hněv nás od skutečností nevyvede. Pokud se ale naštveme na sebe, znamená to, že jsme na cestě k dalšímu kroku. Vnitřní změny.

Nevyhovuje nám, co se děje? Jak věci prožíváme? Jaké turbolence v sobě máme? Tak toto jsou ty věci, které můžeme uchopit a postupem času změnit. Tedy neustálou tvořivou práci na sobě a se sebou samým.

Máte vnitřní vztek a lítost jak vás druzí nepochopili? No je potřeba si uvědomit, že se jim to skoro nikdy nepovede. Slova nevyjádří to, co cítíme. A své city lépe než skutky nevyjádříme také. To co si neseme uvnitř sebe druhým prostě nelze prezentovat.

Postup je jednoduchý. Používat vděčnost. Poděkování. Vnímat ty dary, které jsme již obdrželi. Pracovat právě s ony dary. Hledat své vnitřní poklady a ty kolem sebe šířit. Nikoliv vnucování ostatním. Ale pouhým projevováním ve svém životě.

Na to, jak na tom ve skutečnosti jsme momentálně, nám slouží okolní vztahy. Na nichž co nejdříve shlédneme, kam jsme v tom seberozvoji postoupili. Co nám vadí na ostatních, to jsme si sami v sobě dosud nezpracovali.

Tedy projevy lidskosti jsou ty důležité faktory, které chrání celou Zemi. Projevy pozornosti, pochopení vůči ostatním, laskavé slovo, zbavení se vyjadřování v afektu a zloby.

Právě ona eliminace vzteku, zloby, destrukce, negativních prožitků a vnímání, eliminace všech nežádoucích vlastností, které nás brzdí na cestě rozvoje a sebepoznání. Jich si můžeme všímat a tyto v sobě odbourávat. Takto se dostáváme do praktického projevu sebe sama v rozvoji.

Umění udržet si vlastní pohodu, klid a učení se vnitřního míru. Umění dávat radost, lásku a štěstí. Umění dávat ochranu a péči. Umění dávat světu to nejlepší co v nás je. Umění opuštění stavu býti malomocným a chovat se jako neschopný člověk, který tady nic nedokáže. Umění nalézt sebe sama a pozdvihnout kvality lidské na jejich úroveň.

Měřítkem je kvalita našich vztahů.