Vzdělávání

Už jsem se v některém z článků zmínila o jedné z věcí, které se nám ve škole, výchově nedostává. A to jsou pojmy matka příroda, vesmír a jejich zákonitosti. Zároveň s tím souvisí duševní pojmy a vzdělávání v oblasti ducha - duchovnosti.

Duchovnost není náboženský styl ani náboženství. Duchovnost sama je přiznání si své vlastní identity - duše a její poznávání.

Příroda - je z těch samých elementů jako člověk stvořena. V člověku nenalezneme nic, co v přírodě není a naopak. Tudíž je člověk součást přírody. A příroda má velkou moc, vlastnosti, logiku, uspořádání i zákonitosti. Kde se toto učíme od dětství?

Vesmír, prostor a čas. Co to je? Kde se to nacházíme? Co tu děláme? Proč tu jsme? Kam patříme? Kam jdeme? Kým jsme? Co se to tu vlastně odehrává? A zákony vesmíru...

Kdyby vesmír postrádal ducha, postrádali bychom jej zákonitě také. Stejně tak, kdyby příroda neměla žádného ducha, byla by mrtvá - tudíž by její existence nemohla vzniknout. Takže dojdeme k závěru, že všechno má ducha a všechno je duch, včetně tedy člověka, přírody, stromů, kamenů, železa, stébla trávy a nemějte mi za zlé s tím samozřejmě každý živý tvor na zemi. Každý a všechno. Toto je duchovnost. Toto je jedna z věcí, příčin celého vesmíru. Duch si sám sebe uvědomuje, projevuje se, vnímá sebe..

Kdo je tento duch, nebo energie, nebo vědomí je už další částí našeho hledání. A vzdělání, bez vzdělání jsme prázné nádoby, které pochodují sem a tam, bez vědomí. Někdy používám i slovo - mrtvý nebo chodící mrtvoly nebo také jak uvádí Jarek Nohavica, "a Bůh je slepý řidič u volantu.." Tak nějak odlehčeně...