Nové témata
 

Asi je na čase a bylo by dobré se absolutně vrátit k úctě k přírodě. K jejím kořenům, spojit je se sebou. Se svým bytím a přestat se tvářit, že my jsme jediní, kdo mají duši. Takové erteple neplete.

Jako děti jsme byli vedeni nebo nevedeni k duchovním věcem na Zemi. Někteří z nás měli výchovu křesťanskou, jiní potlačenou křesťanskou a někteří úplně ateistickou.

V poslední době jede velký bům ohledně ochranných symbolů a bytostí s nimi spojenými.

Drazí bližní, to že má někdo potřebu se obklopovat drahocennými kameny, byť je udává za bytosti, což samozřejmě o tom nepochybuji. Neznamená, že když se lidé kameny, drahokamy a krystaly obklopí, že to udělá něco s jejich duší.

K tomu, když se potřebujeme obklopovat ochrannými symboly nepotřebujeme nic víc než sami sebe.

Moje zkušenost popsaná slovy je taková, že když se chceme spojit a sjednotit se svou cestou, a zabránit procesům, které nás odvádí z této cesty pryč je uvědomění si absolutní důvěry. Naladit se na tu konkrétní důvěru v sobě a k entitě, k níž máme hluboký vztah. Pokud chápeme význam duchovního světa, který jsme prožívali na nevědomé úrovni a nyní...

Možná jsou děti upřímné. Možná říkají co je bolí. Možná říkají přesně to, co máme slyšet. Abychom se rozpomněli, že možná vnitru vyčítáme jiným, co sami chceme a nečiníme. Možná své opravdové učitele ani nevidíme. Máme je za nevzdělané. Protože dříve bylo vzdělané, o všem možném mlčet. Ale doba se už dávno změnila. Možná naše děti vidí naše vnitřní...

Nemoc je dar. Je to dar od Boha. Dárek, který máme pochopit. Poděkovat dokonce. Přijmout proces učení. Kam jsme se vydali, co se nám nedaří. Proč nemůžeme postupovat tam, kam chceme. Kam se vydat jinam. Co nám říká tělo. Proč nás o něčem informuje. Co jsme zapomněli. Pokud tento proces správně pochopíme, tato nemoc sama odejde. No, není to ale...

Kdy žijeme? Pokud jsme svůj čas rozdělili, na dobu kdy spíme, na dobu, kdy děláme zautomatizované činnosti. Dobu, kdy pracujeme, nikoliv pro tvůrčí činnosti, ale pro naplňování potřeb svých nadřízených. Pak nám ze dne zůstane zlomek času, který dále věnujeme lidem kolem sebe. Nám z takového způsobu života nezbývá téměř nic. Pokud se aktivně denně...

Každému koho potkáš, požehnej mír s tebou, a začnou se dít opravdové zázraky teď a tady na Zemi.