Zdroj síly je v každém z nás

pro rychlý vstup na tyto stránky můžete použít také tento link: www.zdrojsily.cz

Zdravím Vás


Vítejte na stránkách, kde se zabývám otázkami, na které si odpovídám a předávám je touto formou dál..

Věnování


Věnování patří prvně Zemi. Patří tomu, komu hodně věřím. Patří Bohu a patří Těm, pro které je určený.


Poděkování


Všem milým duším jež mne potkaly.

Dlouho jsem zde neuvedla nějaký příspěvek, tak ale tento mluví snad za Všechny kdy přidané a stvořené. Mrkněte a souzněte. Nahrávka z roku 2011 stále natolik aktuální.
A bude jednou pro vždy. Krásné zítřky všem a objímám Zemi celým svým srdcem. 

Další videa ke shlédnutí zde na spodním odkazu:

V jednoduchosti je síla, 
v odříkání je disciplína,
v prázdnotě je hloubka, 
v hledání je nalézání.

V odevzdávání je poznání.
Ve tmě kousek světla,
ve světle i zárodku tmy.
Celí jsme vším a obojím,
a přesto vidíme se nejmíň.

Většinou pozorujeme okolí,
kdy víme nejvíc o sobě?
Když se shlédneme, že vše co pomine,
není pořád výsledek.

Něco málo o mně

ZDROJ SÍLY

K Zdroji síly mne přivedla myšlenka, že všichni jej jak máme, tak i zároveň jej stále hledáme.

Zdroj síly je Universum vlastní v nás. A protože narozením člověka všechno znovu začíná a děje se tak velkým zapomněním odkud vlastně pocházíme, naše příběhy a životní cesty nás navádí na určení cíle naší duše.

Smyslem naší cesty je znovu nalézt, uchopit a otevřít své srdce pravé podstatě. Toto je cesta bhaktijógina. Je i mnoho dalších cest. Ovšem chceme-li najít cestu za poznáním v jednoduchosti a v její velké síle, najdeme cestu lásky - bhaktijógy, která je velmi moudrým krokem a ukáže nám její rozmanitost, dary a chápání téměř hned. Někdy je to malinký záblesk, který nám radí, pokud se touto cestou vydáme, že opravdový zdroj najdeme. Sebepoznání není záležitost okamžité realizace teď a tady. Sebepoznání je vnímat srdce i rozum zároveň. Umění rozlišovat, který z těchto nástrojů právě uposlechnout. Je to příběh, pro který se rodíme, poznáváme a učíme. Až jeho cíle dojdeme, bude konec této cesty?

Co je potom až dojdeme onomu seberealizovanému poznání? Je potom konec a čeho vlastně? A je i někde další začátek? To jsou otázky, které si mnohdy kladu, ne vždy na ně najdu ihned odpověď. Ale našla jsem si způsob, jak si říci:

Nehledám svůj konec ani konečnou seberealizaci, ta je projevem již mé vlastní cesty, která pořád někam směřuje. Hledám spíše význam dnešní a ten nacházím v léčení duší na planetě a zároveń úctu k planetě samotné. Vyprávím tímto vlastní příběh a vyprávím ho těm, kteří ho právě nyní mají také v sobě. A jsou připraveni slova nejen chápat, ale vlastním nitrem v okamžiku uchopit a vyléčit zranění, které v nás je, či bylo a v mžiku může být také pryč. Tak nějak to je s léčitelskými praktikami v mém životě.

TOPlist